Eva Pilarová (9. 8. 1939 - †14. 3. 2020) se stala hvězdou naší populární hudby a několikanásobnou vítězkou čtenářské ankety Zlatý slavík v kategorii zpěvaček. "Povýšila interpretaci moderní písničky do oblasti uměleckého projevu a položila tak prvou překážku do cesty pěveckému primitivismu a diletantství v tomto žánru... Pokládám ji za naši první jazzovou zpěvačku." Tak hodnotil Evu Pilarovou v roce 1968 Josef Škvorecký, který jí vymyslel i přezdívku FitzPilarová (podle Elly Fitzgeraldové). Soprán s rozsahem tří oktáv jí od mládí umožňoval zpívat i klasiku. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v rodném Brně a na počátku šedesátých let minulého století začala vystupovat v pražském divadle Semafor. Následovaly filmy, desky, ceny... Kvůli leteckému neštěstí přišla v r. 1973 o kapelu. Tato tragédie a totalitní režim ji zbrzdily, ale na kariéru neměly fatální dopad - pokud však nebereme v potaz zahraniční nabídky, které kvůli zákazům vycestovat nebyly naplněny. Později se Eva Pilarová dokázala vyrovnat i s vážnou nemocí a opět se v plné síle vrátit na koncertní pódia.
Úspěchy a zvraty v životě české královny swingu a trojnásobné vítězky ankety Zlatý slavík, od jejíhož narození včera uplynulo 85 let (2012). Režie Z. Zemanová