Jako první host dnes usedne na červenou pohovku osobitý herec a muzikant Štěpán Kozub, kterému nedávno vyšla autobiografická kniha s názvem Klaun se zamáčknutou slzou. „To jsem nenapsal úplně já,“ uvádí na pravou míru umělec. „Byl jsem osloven, jestli by o mně mohli napsat knížku.“ Také vyvrací spekulace o svém vážném zdravotním stavu: „Měl jsem zánět na plicích. Jsem od dětství astmatik, takže s tím od dětství trochu bojuju. A chytil jsem takový plicní záchvat a pak mě odvezla sanitka,“ popisuje s tím, že v nemocnici ho přijal doktor Menšík, což mu evokovalo jakési herecké nebe. „Tak jsem si říkal, á, už jdou pro mne, už je to tady! Švihli mi do ramene kortikoidy a doktor povídá, je mi to takové trapné, pane Kozube, vím, že nemůžete dýchat, ale řekněte vtip! Tak jsem tam v sanitce poslal dva fóry, on mi dal kortikoidy a bylo to dobrý!“ Štěpán je totiž (nejen) v Ostravě, kde žije, známý tím, že zde založil Comedy Club. „Tak asi pět let jsem o tom přemýšlel, nikomu jsem to moc neříkal, a pak jsem si říkal, teď už bych to jako otevřel, ale zase se mi moc nechce někde si půjčovat peníze. Tak jsem si počkal, až je vydělám, a teď jsem je zainvestoval tady do toho,“ vysvětluje bavič a dodává, že má tým lidí, kteří podnik provozují, a on ho jen zpovzdálí kontroluje a vystupuje v něm. Ve svém soukromí si pak velice cení samoty a klidu, a tak bydlí v domku na kraji města. „Dokonce jsem udělal takovou tu českou věc, že jsem si postavil bazén,“ poznamenává spokojeně. „Takže tam skáču do té vody a cítím se trochu jako u moře. Občas tam dám pro pocit i trochu soli.“ Celkově však prý sám pro sebe a svůj privátní život moc času nemá. „Teď už moc ne. Ale mám dcerku, a s tou se snažím být co nejvíc to jde. Práce je hodně. Například ta knížka zabrala spoustu času. A do toho koncerty a klub. Ale baví mě to. Já to dělám rád!“
Dalším hostem bude oblíbená zpěvačka Anna K., kterou v následujících týdnech, respektive od listopadu do konce prosince čeká turné k albu Údolí včel. „To je krásné nové album,“ dodává s tím, že jeho název se trochu inspiroval stejnojmenným filmem Františka Vláčila z roku 1967. „Já jsem potkala pana Kačera před půl rokem, když ještě byl mezi námi, a povídali jsme si, a také on se mě ptal, jestli je to tím inspirované. Takže řekla bych ano, tak jako zdálky.“ Velice pilně ovšem koncertuje v podstatě po celý rok. „Já odehraju tak dvě stě koncertů za rok,“ vypočítává zpěvačka. „Sto padesát určitě. A jezdím dodávkou s kapelou, a už mě to tedy zmáhá. Asi si najdu řidiče. Ale zase bych nebyla s klukama, se kterýma je legrace, a občas mě to dost osvěží.“ Jak takové ježdění vypadá? „My jedeme šest hodin, máme jedno vystoupení, pak jedeme dvě hodiny přejezd, pak máme další koncert, třeba dvojáček, a pak jedeme šest hodin zpátky, protože druhý den hrajeme úplně na konci republiky,“ popisuje Anna K. „Mě to dřív strašně bavilo, před třiceti lety, teď už mě to zmáhá. Ale já si nestěžuju!“ Očividně se tedy moc nešetří. „Všechno je o té hlavě. Proto se snažím, když jsou těžké, nelehké, nepříjemné chvíle, být s tou partou,“ svěřuje umělkyně. Dále na sebe prozradí to, že má dlouhodobé potíže se spaním. „Teď jsme byli na třech koncertech o víkendu a spali jsme na hotelu, což já taky těžce nesu. Ale už mám ty hotely vytipované, mám tam pořád stejný pokoj a jsem v tomhle trochu až autista,“ konstatuje. „A vozím si svoji matraci, protože se cítím bezpečněji, když ji mám. Hotely, kde spím, jsou dobré hotely, je tam ticho. Vždycky poprosím všechny pokojské, aby se mému pokoji vyhýbaly. Potřebuju úplné ticho a úplnou tmu.“ Naopak ale s sebou nevozí svého velkého psa plemene cane corso, které stručně charakterizuje tak, že vypadá, jako když se přifoukne boxer. „Ten je teď po velké operaci. On má pětašedesát kilo a prdly mu vazy v koleni. Takže teď je doma a musí se léčit a být velmi v klidu, což je dost těžké,“ posteskne si umělkyně, která má odjakživa ráda velké psy a předtím chovala třicet let bordeauxské dogy. Jedna z nich jí prý vždycky strašně připomínala Honzu Krause!
Co pro sebe můžeme udělat, aby nás nebolelo tělo, nám na závěr prozradí třetí dnešní host, mladá fyzioterapeutka Zuzana Čejková, která slaví velké úspěchy svými příspěvky na sociálních sítích. Například o tom, jak máme správně sedět na toaletě při stolici. „No, na haju,“ dodá polopaticky Zuzana. „Navíc je dobré dát si něco pod nohy, protože když máte kyčle v běžném úhlu jako při sezení, tak je tam v napětí takový sval, který brání v tom, abyste se správně defekoval neboli vyprázdnil.“ Dlouhodobé zatěžování tohoto svalu pak prý vede k notoricky známému „trůnění“ a následnému mravenčení nohou. To, proč si s sebou dnes večer přinesla koště, pak vysvětluje takto: „Lidé se mě ptají, jakou pomůcku potřebují doma, aby mohli cvičit. A já jim vždy vysvětluju, že důležité je, aby se nejprve naučili pořádně používat svoje tělo, a potom, když už chtějí nějakou pomůcku, tak ať si vezmou třeba koště, respektive tyč, a s tím mohou třeba lézt.“ Ráda prý vymýšlí triky zejména na stabilitu, mobilitu a sílu, což jsou tři nejdůležitější složky pohybu. „Stabilita je mimochodem velice důležitá pro dlouhověkost,“ zdůrazňuje odbornice. Jak se dnes večer pobaví vnitřní dítě Jana Krause? A jak vysoká je jeho pohybová inteligence? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!