Západní pobřeží je nejzalidněnější částí Tchaj-wanu a žije zde většina z 23 miliónové populace. Pobřeží je protkáno hustou sítí dálnic a silniček, ze kterých se od pobřeží začínají zvedat mohutné kopce a hory, vyplňující celý střední Tchaj-wan. Celé území je propojeno rychlovlakem, který díky převážně rovinatému terénu je schopen dosáhnout průměrné rychlosti až 350 km za hodinu. Nejstarší chrámy a největší památky jsou k nalezení právě na této straně pobřeží. Zastavíme se v Beigangu, malém provinčním městě, ukrývajícím největší chrám bohyně Mazu, která je na Tchaj-wanu jedním z nejuctívanějších božstev vůbec. Nakoukneme do továrny pana Wu na zpracování vzácného tchaj-wanského cypřiše, ze kterého se vyrábí ty nejdražší kusy nábytku a dekorace. Objevíme kouzlo bývalého hlavního města Tchaj-nanu se stovkami nejrůznějších chrámů a chrámečků těch nejzvláštnějších božstev. Budeme mluvit se záhrobím a vyvolávat duchy zemřelých, ale i vzývat bohyni mateřství a rodičovství. V neposlední řadě navštívíme oblast Meinong, kde žijí lidé z kmene Haka. Nemluví klasickou mandarínskou čínštinou, ale svým vlastním Haka dialektem, který si přivezli z Číny. Mají své kroje, svoji kuchyni a hlavně jsou jedni z nejlepších hrnčířů a výrobců ručně malovaných lakovaných slunečníků. A právě zde oslavíme i svátek příchodu jara neboli Čínský nový rok, který není jedním velkým bujarým večírkem, jak jsme zvyklí u nás, ale spíše prostorem, kdy se celý Tchaj-wan sjede domů ke svým rodinám a užívá si vzájemné přítomnosti. Přivítáme nový rok tentokrát ve znamení dřevěného psa.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem rychlovlakem k obratníku Raka za bohyní Mazu, za voňavým cypřišem, do města tisíců chrámů a za zručnými řemeslníky z kmene Haka (2018). Režie J. Počtová