V roce 1939 se známý rakouský lyžař a horolezec Heinrich Harrer vydal s expedicí zdolat Nanga Parbat. Výprava však není úspěšná. Nejprve se Heinrich zraní na noze mačkou, ale zatají to před ostatními, potom uklouzne Peter a Heinrich, kterému brání zraněná noha, ho zachrání jen s vypětím všech sil. Vůdce výpravy rozhodne o návratu, což se Heinrichovi nelíbí, ale nakonec se podřídí. Po sestupu jsou členové výpravy zatčeni britskými vojáky. V Evropě totiž vypukla válka a oni jsou jako nepřátelé uvězněni v indickém zajateckém táboře. V poslední chvíli se Heinrich rozhodne přidat k uprchlíkům. Útěk z vězení se podaří, ale on se okamžitě od ostatních oddělí. Protlouká se drsnou zemí, krade jídlo, přespává v jeskyních. Když se po čase setká s Peterem, který jako jediný nebyl dopaden, vydají se spolu na obtížnou cestu do Tibetu. S poutníky proniknou až do svatého města Lhasy, kam cizinci nesmějí. Vyhladovělých a zbědovaných mužů se ujme místní velmož. Ubytuje je ve svém domě, a dokonce jim zajistí u regenta povolení k pobytu. Oba jsou okouzleni pohlednou švadlenou Pamou, její přízeň si však získá Peter. Heinrich se chystá zpátky do Rakouska, ale dalajláma mu udělí audienci. Na jeho prosbu mu postaví kino, stane se jeho učitelem a později také přítelem. Zůstane po jeho boku i ve stále se zhoršující politické situaci, když se v Číně dostanou k moci komunisté a netají se záměry připojit ke své zemi i Tibet. Když pak čínská vojska Tibet napadnou a obsadí, pokusí se Heinrich zorganizovat dalajlámův útěk.