Prvním hostem, který dnes odhodlaně usedne na červenou pohovku, bude oblíbená česká herečka Jana Paulová, divákům dobře známá z televize, filmu i divadla, kde odehrála stovky představení. S kolegou Pavlem Zedníčkem například hraje v divadle Kalich už dvacet let úspěšné představení Bez předsudků. „Je to zajímavé, protože ta hra, když jsme ji četli, vůbec neměla nárok na to, že by se hrála takhle dlouho,“ vzpomíná herečka. „Ona navíc měla název Orgasmus bez předsudků, a my jsme se báli, že pro českého diváka – před dvaceti lety – to bude příliš odvážný název, a tak jsme zbaběle a alibisticky nechali jen Bez předsudků. Akorát Čmaňha to má v diáři pořád jako Orgasmus, takže když mu třeba někdo zavolá, co dělá třetího října, tak řekne, že má Orgasmus s Janičkou v Kardašově Řečici.“ Aktuálně je pak Jana Paulová v plné přípravě na taneční televizní soutěž. Součástí jejího velice aktivního života jsou také četné cesty do Indie, kam jezdí na vlastní pěst a sama. „Já jsem postupně prošla všemi fázemi toho, co se dá v té zemi získat. Mě baví to, že vylezu z letadla a nevím, kde budu druhý den spát, co budu dělat, s kým se potkám,“ popisuje s tím, že jí Indie strašně voní a že pokaždé přilétá na jiné místo. „Nemám to úplně spočítané, ale už jsem tam byla třeba patnáctkrát dvacetkrát.“ O svoji bezpečnost prý obavy nemá. „Ptala jsem se na to jednou takového duchovního mistra, jestli mám mít obavy, a on se tak na mě podíval a říkal, že už mi vlastně nic nehrozí,“ směje se a vypráví, že jí baví to, že své plány může situačně měnit a že často využívá nabídek lidí, se kterými se dá náhodně do řeči. „Dáme se do řeči a oni třeba řeknou, jé, nechcete jít k nám? Mluvíme příšernou angličtinou, ale je to nádherný, ruce, nohy fungují. Ale tím se člověk o těch lidech nejvíc dozví. A tím, že jsem sama, mají pocit, že jsem v ohrožení a že by se o mě měli postarat.“ Na samém počátku jejích cest prý bylo to, že v sobě hledala klid. „Hledala jsem různé duchovní mistry, kteří mě tomu naučí, ale pak jsem zjistila, že ty techniky máme všichni sami v sobě a že je to jen o tom, uvěřit, že to dokážeme,“ uzavírá.
Jako další host se divákům představí herec Roman Vojtek, o němž si moderátor myslí, že mají mnoho společného. Například prý to, že oba rádi žijou za Prahou, i když název obce Řitka, kde žije Roman, připadá Janu Krausovi mírně nešťastný. „Je to tam ale moc pěkné a žiju tam rád,“ stojí si za svým oblíbený herec. Dále prý mají společné to, že nechtějí bazén. „Bazén mi k životu na vesnici nějak nesedí. Já nežiju v satelitu, ale ve staré zástavbě,“ vysvětluje svůj postoj. „Někdy pošilháváme po sousedech, kteří bazén mají, ale zase já jezdím rád na Slapy, kde máme loď,“ dodává s tím, že on i jeho manželka mají dokonce kapitánské zkoušky neboli osvědčení, že jsou vůdci malého plavidla. „Takže už sedm let brázdíme řeky a je to krásné. Byl to vždycky můj sen, a tak jsem si jednoho dne řekl, na co čekat.“ Na loď jezdí i se všemi svými čtyřmi dětmi, i když nejstarší čtrnáctiletá to podle jeho slov začíná pomalu bojkovat. Ze svého profesního života přiblíží divákům zajímavý projekt, ve kterém účinkuje, a sice hudební one-man show s názvem Otec v šestinedělí. Je to autorská komedie, která vychází z reálného života a ze situací, jimiž si prošel každý rodič, a ve které hraje Roman na dvacet různých postav. „My jsme si sedli – tři až pět mužů – a nenechali jsme si do toho od žádné ženy mluvit. Jen jsme četli a čtrnáct dní jsme do toho zanášeli různé naše zkušenosti, protože my jsme měli dohromady asi dvacet dětí,“ vypráví. „Nechtěl bych ale, aby to vyznělo tak, že si děláme z šestinedělí legraci, protože všichni víme, že to není žádná legrace. Naopak jsme to dělali s veškerou láskou a úctou k ženám.“ Premiéra představení pak byla letos v únoru. „Když jsme měli premiéru, tak jsem opravdu byl, tedy moje žena byla v šestinedělí,“ připomíná herec narození syna Vincenta, který prý dnes ve svých devíti měsících udělala první krůčky.
A konečně dnešním třetím hostem bude žena se zcela výjimečným zaměstnáním – pilotka stíhačky L-159, major Kateřina Hlavsová. „Všechny novodobé letouny jsou si uvnitř dost podobné,“ říká v komentáři k fotografiím různých typů stíhaček a jejich kokpitů, které běží na obrazovce za moderátorem a mezi nimiž je i „její“ vzdušný bojový letoun L-159. V prezentaci také můžeme sledovat reakci muže na přetížení, které není u strojů dosahujících takové rychlosti ničím neobvyklým. „Přetížení je dané rychlostí a intenzitou náklonu, resp. vzniká při stoupání nebo klesání a je to úměrné té rychlosti. A já, protože to letadlo řídím, samozřejmě vím přesně ten okamžik, kdy to přetížení začne nastupovat,“ vysvětluje s tím, že piloti jsou na to zvyklí a přesně vědí, jak s tím pracovat, aby se drželi při vědomí. „Ztratit vědomí je velmi nebezpečná situace, proto máme přetlakové kalhoty a výškovou výstroj,“ dodává paní Kateřina s tím, že se stíhačkou se nelétá jen rychle, ale také vysoko. „Standardně se pohybujeme ve výšce okolo osmi kilometrů, ale sto padesát devítka má dostup do třinácti kilometrů. Takže tam už je ten tlak velmi nízký a parciální tlak kyslíku už je na takové úrovni, že člověk velmi rychle – v řádu sekund – ztrácí vědomí.“ Stává se, že by pilot kolaboval? Jak často dochází ke srážkám s ptáky? A jak bude Janu Krausovi slušet letecká helma? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!