Od mládí se v Josefu Hlinomazovi střetávaly dvě touhy, dvě umělecká nadání: k malířství a k herectví. Snad ještě před vstupem na základní školu si zamiloval film - především němé grotesky. Jeho hudbymilovný otec, který byl sám amatérským muzikantem, ho vedl k osvojení hudebních základů, což se dařilo jen částečně. Ve škole malý Hlinomaz nesnášel hru na housle, o to víc si ale oblíbil klavír. Veřejnosti je však znám spíše jako herec. Na "malujícího šašoura", který se narodil před 110 lety, vzpomínají v dokumentu režiséra Zdeňka Gawlika K. Fialová, L. Kostelka, F. Filip a další.
Svérázný herec a výtvarník Josef Hlinomaz, od jehož narození uplynulo 110 let, v ukázkách a vzpomínkách příbuzných, přátel a kolegů K. Fialové, L. Kostelky, F. Filipa a dalších (2005). Režie Z. Gawlik