Lid se bouří, boží bojovníci povstávají. Druhá část slavné husitské trilogie Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955) a Proti všem (1957). Král Václav IV. podlehne hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. Do čela stoupajícího lidového hnutí se postaví Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže. Monumentální filmové dílo navazuje na film Jan Hus a tvoří tak druhou část slavné husitské trilogie. České historické drama natočené podle románu A. Jiráska se odehrává v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře. Od mučednické smrti mistra Jana Husa uplynuly čtyři roky a mezi lidem roste duch vzpoury podnícený kázáním Jana Želivského. Slabý a nemocný král Václav IV. se postaví proti vyznání pod obojí a vrátí katolíkům kostely a kláštery. Pražský lid se proto bouří a vře to i na venkově v jižních Čechách, kde se připravuje shromáždění na hoře Tábor. Pražanům se podaří pod vedením Jana Želivského vtrhnout na Novoměstskou radnici a zachránit z rukou pánů zajaté bratry. Purkmistra a konšely pak vyhodí z okna. Při zprávě o defenestraci král Václav IV. umírá a země se rozděluje na dva tábory. Na jedné straně stojí měšťané, kteří provolávají Zikmunda za krále a na druhé straně prostý lid, pamětlivý jeho zrad. Do čela lidu se postaví zeman Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže. Tábor se stává střediskem husitského hnutí. Dne 25. března 1420 je svedena u Sudoměře bitva, v níž Žižkovy sbory porazily mnohonásobnou přesilu "železných rytířů".