Na začátku války mohli Američané legálně obchodovat s Německem. V roce 1933, kdy se Hitler chopil moci, se americké společnosti, které již měly v Německu značné investice, nechtěly stáhnout, protože by o ně přišly. Americké firmy tak působily v samém středu vojenské mašinérie nacistické říše. V každé zemi, kterou napadli, nacisté zabavili státní i soukromý majetek, kterým hradili válečné výdaje Říše. Velká část kořisti putovala rovněž do kapes Hitlera a jeho kumpánů. Bylo to kšeftování v mafiánském stylu. Bohapustá zlodějina. Neutrální země drancování kontinentu přehlížely a v některých případech dokonce nesly svůj podíl viny. V té době se o porušování mezinárodního práva nikdo nestaral. Všichni chtěli být na straně toho, kdo bude mít v Evropě rozhodující vliv. Nacistická válečná mašinérie využívala miliony zotročených lidí. Nacisté neváhali profitovat ani ze svých obětí. Ale k čemu to všechno nakonec bylo? Válka byla pro Hitlera drogou. Čím víc válčil, tím víc ji chtěl. Ale jak je všeobecně známo, závislost člověka víc a víc ničí. A totéž platilo pro Hitlera.
Německo, 1942. Nacistická říše byla na vrcholu moci. Díky penězům velkých korporací uvnitř i vně Německa se Adolfu Hitlerovi podařilo během necelých čtyř let dobýt téměř polovinu Evropy. Dokumentární cyklus