V roce 1890 žili na malém ostrůvku v Jižní Americe dva misionáři, otec Pedro de Leon a otec G. Jejich misionářská činnost se ovšem poněkud vymykala běžným postupům, což mělo za následek, že na ně chodily biskupovi pravidelné stížnosti Otec Pedro a otec G se právě chystají na cestu lodí, během níž chtějí prodat papoušky a žoky pepře a za utržené peníze přivézt svým ovečkám vše, co potřebují. Když dorazí k cíli své cesty, chtějí prodat náklad pepře, zjistí ale, že hamižný guvernér, markýz Gonzaga, svévolně snížil cenu pepře, a to tak, že místní obyvatelé budou ještě ožebračenější, než jsou nyní. Oba bratři ošetřují nemocné a káží o tom, že lakomce a ty, kteří se snaží obohatit na úkor jiných, čeká peklo. To se ovšem Gonzagovi nelíbí, a proto pošle své muže spálit loď, na které oba misionáři připluli. Ti jsou nuceni obstarat si jinou, nemají však peníze. Otec G nepozorovaně sebere prsten z biskupova prstu a zastaví ho. Zděšený otec Pedro chce prsten co nejdříve vyplatit a vrátit jeho právoplatnému majiteli. Bratři tedy vymyslí další neortodoxní způsob, jak se dostat k penězům: svléknou své mnišské oděvy a zavítají do místní herny.