Kapitán vltavské paroplavby Adam Korkorán má sice pod palcem jen malý parník Primator Dittrich, ve snech se však stává slavným hrdinou pirátských příběhů, a navíc je snobskou lázeňskou společností považován za admirála. Všechno to způsobily problémy, které s ním mělo ředitelství paroplavební společnosti. Když Korkorán odmítl odejít do důchodu, poslali ho alespoň do lázní, aby měli na chvíli pokoj. Na nádraží v Poděbradech však sluha z luxusního lázeňského hotelu poplete kufry, a tak je Korkorán považován za korvetního kapitána a boháče. Ten oslněn přepychem omyl nevyvrátí, ale naopak se do nové role vžije natolik, že oklame i zkušeného admirála ve výslužbě Piacciho, spřátelí se s ním a je vyhlášen nejoblíbenějším hostem sezóny. Když mu však dojdou peníze, napíše své hospodyni, aby mu poslala úspory. Natolik ji tím vyvede z míry, že se za ním vypraví, což samozřejmě vede k tomu, že pravda vyjde najevo. Ostudou zničený Korkorán se vrátí domů, místo očekávané výpovědi se však dočká povýšení na vrchního inspektora. Majitelem paroplavební společnosti je totiž admirál Piacci, jeho přítel z lázní.