Viti Levu je největší ze 322 ostrovů tvořících Fidži. Jeho název také znamená Velké Fidži. Ještě v devatenáctém století se tu na obětním kameni u městečka Sigatoka porcovali nepřátelští bojovníci, což změnila až britská kolonizace a s ní spojené přijetí křesťanství domorodými obyvateli. S Brity přišli na ostrovy indičtí dělníci a také ragby, které je dnes suverénně největší vášní Fidžijců. Konkuruje mu snad jen popíjení lehce narkotického nápoje kava, který si dopřávají účastníci opulentních fidžijských svateb. Jednu takovou jsme navštívili ve městě Lautoka. V hornatém a zalesněném středu ostrova najdeme jednu z nejkrásnějších místních vesniček, kde prozíravý náčelník kdysi rozhodl, že všichni musí bydlet v tradičních obydlích zvaných bure. Sousedé se jim smáli a veseli stavěli z betonu a vlnitého plechu. Dnes jsou bure vyhledávaným cílem zahraničních návštěvníků a vesnice, na rozdíl od jiných, prosperuje. Většina turistů si však přijíždí užívat hlavně bílých pláží s kokosovými palmami a podmořských krás korálových útesů, tedy tradičních atributů tichomořského ráje.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem do tichomořského ráje za krásou korálových útesů, na návštěvu třtinových plantáží či na návštěvu pravé fidžijské svatby s ochutnávkou peprného nápoje místních šamanů (2009). Režie Robert Valica