Táňa Fischerová (6. 6. 1947 - †25. 12. 2019) se do našeho povědomí zapsala jako charismatická žena mnoha profesí. Kromě herectví působila i jako spisovatelka, moderátorka, politička a občanská aktivistka. Svou hereckou kariéru začala před filmovou kamerou dříve než na jevišti. Už jako studentka JAMU byla obsazena do filmů Jiřího Menzla Zločin v dívčí škole či do Mášova Hotelu pro cizince. Právě Antonín Máša se stal významným spolutvůrcem jejího uměleckého směřování. Studia přerušila kvůli nabídce stát se součástí pražského Činoherního klubu, kde vystupovala i v legendárních kabaretech dvojice Skoumal a Vodňanský. Když z této scény musela nuceně odejít, prožila nejsložitější období svého života. Jak profesního, tak osobního. Přivedla na svět postiženého syna a tento fakt spolu se zastávanými občanskými a společenskými postoji zásadně ovlivnil i její profesní dráhu. V sedmdesátých letech se rychle vytratila z filmových pláten, televizních obrazovek i divadelních jevišť. Opatrné příležitosti získávala až v následující dekádě, nicméně vzhledem k polistopadovým občanským a politickým aktivitám již nikdy na svoji hereckou kariéru plně nenavázala a ta zůstávala spíše příležitostná. Ojedinělá umělecká a lidská osobnost Táni Fischerové byla jistě ovlivněna i tragikou osudů jejich židovských předků, o nichž v pořadu sugestivně vypráví. Je symbolické, že v její tvorbě nenalezneme mnoho zbytečností. Dominuje kvalita spojená s potřebou osobní výpovědi, jež doplňuje sféry, v nichž se Táňa Fischerová cítila být potřebnější.
Životní a profesní příběh herečky, spisovatelky, političky a občanské aktivistky (2011). Připravili Z. Maléřová a G. Agathonikiadis