Dlouhou dobu se vědci domnívali, že měření inteligence lidí pomocí standardizovaných testů IQ má v zásadě smysl. Mezitím se na to mnozí výzkumníci dívají spíše skepticky. Na jedné straně se dnes jasněji rozlišuje mezi různými typy inteligence, například v oblasti logického myšlení, paměti, jazykových schopností a abstraktního myšlení stejně jako sociální interakce, hudebních schopností nebo situačních reakcí v týmových sportech. Je jisté, že vysoce nadaní jedinci se od průměrné populace liší. Naproti tomu není jasné, jakou roli v tom hrají geny, podněty z prostředí, vzdělání nebo dokonce výživa. Zajímavé je, že na rozvoj duševních schopností má zřejmě velký vliv i přisuzování "inteligentní" nebo "méně inteligentní". Proto odborníci často nedoporučují sdělovat dětem výsledek po testu. Vědět, že má nižší skóre než ostatní, může vést k odrazení a vědět, že má vysoké skóre, může vést k problémům s egem.
Klasifikace lidí je nebezpečná. Německý dokument z cyklu Tajemství mozku (Premiéra)