Uwe Vaník, známý jako DJ Uwa se vyučil truhlářem, nakonec se však vydal cestou šoubyznysu. Od šestnácti pouštěl muziku na diskotékách. Po dvouleté zkušenosti v tuzemsku se rozhodl odejít do Rakouska a Německa, pak pracoval v dalších zemích Evropy. Na první pohled se zdá, že vede úspěšný život plný hudby, zábavy, nekonečných mejdanů a pozornosti médií. Jen někteří lidé si všimli jeho záškubů a jisté roztěkanosti. On pak po letech přiznal, že má Touretteův syndrom. Vyrůstal v letech, kdy školský systém neuznával psaní levou rukou, a tak se přeučoval na praváka. Pedagogové neřešili ani dysgrafii a dyslexii, stejně jako ADHD. Někdy ve třetí třídě se k jeho vzdělávacím neúspěchům přidaly pohybové i řečové tiky, a to zejména ve stresových situacích, na což reagovali učitelé poznámkami i snižováním známek z chování. On se učil se svými tiky pracovat, rodiče byli nešťastní, pro učitele byl nevychovaný, doktoři si nevěděli rady. Největší zátěž i příznaky zažíval v době těžkého rozvodu s matkou svých dvou synů a v době, kdy jeho exmanželka kluky odvedla do dětského domova. Nakonec se mu povedlo získat je do péče. V té době lékaři Uwovi ordinovali na uklidnění jeho příznaků rohypnol. Až v roce 2004 jeho tehdejší přítelkyně našla správného lékaře, který mu pomohl jednak pochopit, s čím se od dětství potýká a rovněž nasadil správnou medikaci.
Jeden z našich nejznámějších dýdžejů DJ Uwa se musel naučit žít s nelehkou nemocí. Trpí totiž Touretteovým syndromem. Jeho příběhem provází Zuzana Burešová. Režie M. Oddfish Nešlehová
(Premiéra)