Úvod dnešního dílu bude patřit temperamentní herečce Erice Stárkové, která cítí za svoji bezprostřednost a nespoutanou energii, kterou dostala do vínku, vděčnost. „Díkybohu! Já mám v sobě strašně moc života, na rozdávání,“ pochvaluje si Erika a nejraději by svého hostitele objala. To se ovšem nesetká s velkou odezvou, a tak mu alespoň předá několik užitečných dárečků, mimo jiné palo santo. „Toto můžete nosit v kapse, nebo kdybyste chtěl udělat rituál, popřípadě když jste nemocný, můžete kousek uštípnout a použít,“ předává Janu Krausovi kousek dřívka se slovy, že je z posvátného stromu z Jižní Ameriky. „Staří Inkové věřili a dodnes věří, že uvnitř je prastarý duch. Krásně voní a já vám ukážu, jak to funguje, a rovnou vás tady vykouřím,“ popisuje herečka, zatímco připravuje posvátné dřívko na vykuřovací rituál. „To nám všem udělá dobře!“ Od její poslední návštěvy v Show Jana Krause došlo v jejím životě k zásadní změně – narodila se jí dcera. „Mám úžasnou bytost, tříletou Almu,“ říká pyšně. „Se svým partnerem, který je indián z Peru.“ Záhy však prozradí, že zde César není úplně šťastný. „Zaprvé, je mu tady zima. My pálíme dřevo, pořád sekáme a nosíme,“ líčí s trochou nadsázky. „Ale hlavně mu chybí hory. A taky jsme my Češi uzavřený národ, a on tím trpí. Oni jsou celkově ti Jihoameričani otevření,“ myslí si, i když sama přímo v Peru nikdy nebyla. „Poznali jsme se na Jiřáku v Praze,“ vzpomíná Erika. Tam její partner prodává na ulici šperky, které sám vyrábí. „Já mu spíš jen pomáhám ty věci prodávat, ale on opravdu dělá ty staré rukodělné věci. A to je fakt krásné! A navíc ta výdrž! On to třeba drhá šest hodin a pak zjistí, že tady udělal milimetr špatně, a on to celé rozpáře… No to já už bych to rozházela!“ Společně žijí za Prahou u Berounky, aby byli blíže přírodě, kam Erika srdečně Jana Krause zve: „Přijeďte, aspoň poznáte na vlastní kůži, jaká jsem hostitelka.“ Dokonce mu prý uvaří. „Miluju kuchyň, u nás se všechno odehrává v kuchyni. Uvařím, co dům dá, ale zvládnu to. Uvařím vám i nějaké peruánské jídlo, které mě César naučil.“ Partner je jí oporou nejen v kuchyni, ale celkově – společně zvládli i domácí porod. „Zavolala jsem dulu, ta to stihla, přijela za hodinu. A za tři hodiny bylo dítě venku. Bylo to krásné!“ dojatě vzpomíná Erika a dodává, že si velice váží toho, že nebyly žádné komplikace. „Popravdě nevím, jestli bych si na to podruhé troufla, je to i věkem, jsem starší.“
Jako dalšího hosta přivítáme novináře, moderátora úspěšného podcastu a jeho vlastními slovy „rozhovoráře“ Čestmíra Strakatého, který vede rozhovory s nejznámějšími a nejúspěšnějšími osobnostmi v Česku napříč všemi obory. Sám sebe prý ale neposlouchá. „Nemám to rád. Musel jsem to dělat kvůli práci, protože jsem nějak zpracovával ty rozhovory, ale snažím se to nedělat. Přijde mi to hrozný. Tím, že tu práci znám, tak ty svoje chyby najdu a nemusím to slyšet podruhé,“ popisuje. „Mně přijdou podezřelí lidé, když to má někdo jinak,“ dodává a vysvětluje, že podcasty jiných ale musí kvůli své práci poslouchat hodně. „Vlastně nevím, co bych poslouchal, kdybych dělal něco úplně jiného.“ Od Jana Krause se mu pak dostane uznání, že na rozdíl od řady jiných moderátorů podcastů umí mluvit. „Taky ale nejspíš slyšíte moje nedostatky,“ říká skromně Čestmír Strakatý, „není to dokonalé.“ Dozvíme se rovněž to, že chodí pravidelně cvičit, podobně jako řada jeho vrstevníků. „Pro mě je to spíš jako čas pro sebe a taková terapie, občas tam i popracuju, poslechnu si ty rozhovory přitom,“ objasňuje svoji motivaci tvůrce podcastů, na nichž je potřeba neustále pracovat. „Člověk se na to nesmí vykašlat. Je důležitá konzistence, odvádět co nejlepší rozhovory a jet dál, nikdy se nesmí ta mašina zastavit.“ Na odpočinek mu pak zbývá málo času. „Do nějaké míry pracuju pořád, sleduju sociální sítě, vymýšlím otázky. Odpočinek je to cvičení nebo hraju na PlayStationu.“ Navíc se považuje za asociála. Také Čestmír je pyšným rodičem – má čtrnáctiměsíční dceru, kterou ovšem jeho žena nerodila doma, ale v porodnici. „Moje paní byla v porodnici Na Vinohradech a bylo to bez problémů. Čekal jsem, že to bude drama, ale nebylo.“
Posledními dnešními hosty budou plastičtí chirurgové – otec a syn – Jan a Ondřej Měšťákovi. Pan doktor Jan je doslova legendou plastické chirurgie v Česku a zakladatel úspěšné soukromé kliniky. Jeho syn Ondřej na jeho dílo úspěšně navázal a je přesvědčený, že žijeme v období rozkvětu plastické chirurgie. „On si to myslí, já ne,“ vymezuje se pan profesor Jan Měšťák. „Protože kdysi jsme se na medicínu dívali trochu jinak. Dneska už to není medicína, ale je to obchod.“ „Já myslím, že to není zas tak hrozné,“ reaguje jeho syn s tím, že obrovská umělá prsa a komicky zvětšené rty nejsou podle nich výsledkem dobře odvedené plastické chirurgie. „To je estetická medicína, to jsou rty vyplněné většinou kyselinou hyaluronovou,“ vysvětluje. „Ideálně provedený zákrok je takový, že se to nepozná,“ dodává. „Plastická chirurgie je v dnešní době nezastupitelná například při operacích rozštěpů obličejových a vrozených vad, stejně tak při rekonstrukcích poúrazových a pooperačních,“ uvádí na pravou míru význam plastické chirurgie profesor Měšťák. „Dnes se bez ní zkrátka neobejde žádný chirurgický obor – všeobecná chirurgie, ortopedie…“ Jaké technologické novinky se objevily v posledních letech v plastické chirurgii? Lze zrekonstruovat například i penis? A proč je důležitá dobrá mysl? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!