Marie byla tkadlena a měla velice ráda květiny, pěstovala jich na své zahrádce hodně. Měla také ráda hudbu a tanec a na všech tancovačkách v okolí se za ní chlapci otáčeli. Ona však měla ráda jen jednoho z nich, ovčáka Martina. Ten ji měl také rád a na důkaz své lásky jí nosil květiny. Jednoho dne jí přinesl kytičku, ale Marie ji odmítla s tím, že taková se jí nelíbí a že ví o mnohem krásnější květině, kterou Martinovi donese. „A kam pro ni půjdeš?“ „Do Krakonošovy zahrádky.“ Nejen Martin, ale i všichni ostatní, kdo to slyšeli, strnuli. Martin už nedokázal Marii zastavit, ale vydal se za ní do hor. Trest, který uložil Marii Krakonoš za utržení nejkrásnější květiny z jeho zahrádky, byl velice tvrdý a vzal Marii všechnu chuť do života. Martin se ji snažil přesvědčit, že se má vrátit ke své práci, ale ukázalo se, že bez květin pracovat nedovede. A tak se Martin musel vydat za Krakonošem, aby Marii zachránil. A do Krakonošovy zahrádky se už nikdo dlouho neodvážil jít si tam natrhat květiny jen tak pro potěšení.