Nikola Márová už v šesti letech věděla, že bude baletkou. jenže ve třinácti utrpěla těžký úraz ruky. Upadla, zlomila si loket, špatně jí vše srostlo a chybí jí kus kosti. Následky zranění jí neumožňují plnohodnotně ruku používat, nedokáže ji úplně natáhnout ani pořádně skrčit. Přesto odmítla odejít z konzervatoře a hledat si jiné povolání. Nakonec se vypracovala do špičky oboru. Tančila hlavní role snad ve všech stěžejních představeních. Na vrchol se dokázala vrátit i po mateřské. Její maminka odešla do předčasného důchodu, aby jí mohla pomáhat. I když ani ona čas nezastaví, stále zvládá 32 fuétes jako Odýlie v Labutím jezeru a tančí Taťánu v Prokofjevovu Oněginovi. Její alternantky jsou výrazně mladší. A ve 42 letech měla premiéru jako Blanche, hlavní představitelka Neumairova baletu Tramvaj do stanice touha. Letos svou vrcholovou kariéru uzavírá. Začala učit na konzervatoři, vystupovat na jevišti bude příležitostně.
Baletka se dokázala propracovat do špičky navzdory svým handicapům. Je příliš vysoká a po úrazu nemůže plnohodnotně používat svou ruku. Jejím příběhem provází Patricie Strouhalová. Režie B. Kubíková
(Premiéra)